Nepřehlédněte

Rezervujte přímo - online rezervace pobytu

.


Adresa:

Hotel Kopanice

687 74 Žítková 160

GPS Loc:

Loc: 48°58'41.79"N, 17°52'55.019"E


Kontakt:

Tel: +420 572 631 663

Tel: +420 724 942 130

Fax: +420 572 631 664

e-mail: recepce@hotelkopanice.cz


ON-LINE REZERVACE

Neváhejte a rezervujte si svůj pobyt již nyní!


Akceptujeme:
MasterCard, MasterCard Electronic, Maestro, VISA, VISA Electron, V Pay, Diners Club, JCB, American Express, Flexi Pass card, Ticket Benefits Card

Benefity.cz, Benefit-plus.cz, Gastro Pass, Fokus Pass, Relax Pass, Flexi Pass, Dárkový Pass, ePass, Ticket Restaurant, Ticket Holiday, Ticket Multi, Cheque Déjeneur, Unišek, Šek dovolená, Cadhoc


AKTUÁLNÍ  POČASÍ


Objednávka dárkového poukazu pro rok 2016

.


Oficiální certifikace

Hotelstars.eu

.

Žítková a okolí > Žítkovské Bohyně

Využijte možnosti navštívit a prohlédnou si dům, v němž svůj život prožila poslední žítkovská bohyně Irma Gabrhelová (1905 – 2001). Byla proslulá svým léčitelským a věšteckým uměním, moudrostí a schopností pomoci lidem v nouzi, o čemž svědčí vzpomínky mnohých vděčných návštěvníků.

Její domek je dnes v majetku rodiny Mizerových, která jej nechala s úctou k této význačné ženě zrekonstruovat do podoby, v jaké v něm po celý svůj skromný život žila.

Více informací o možnosti prohlídky Vám sdělíme na recepci hotelu.
 

Žítkovské Bohyně

Na moravských Kopanicích, v kraji bělokarpatských lesů a horských planin nalezneme také velmi silnou tradici lidové magie. Zejména osada, dnes samostatná obec Žítková a obzvláště pak její část Černé ("Čjerné") je odedávna prosnulá místními ženami. Říkalo se jim bohyně a jejich umění nazývali lidé bohyňováním (naše "kopaničárské" nářečí zná také výraz bohovac a v určitých souvislostech se používá výrazů "čítac", "robic"). Osobně se domnívám že by se tyto ženy měly nazývat spíše vědmy, nikoliv bohyně. Vycházím z názoru, že jejich umění se zakládá na hlubokém křesťanském přesvědčení a za "božstvo" se samy rozhodně nepovažovaly a nepovažují. Označení bohyně berou jako hanlivé. Traduje se o nich, že dokáží nejen léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech. Vyhledávány byly rovněž pro ochranu před uřknutím, na což se v minulých dobách hojně věřilo. Díky svým schopnostem byly v minulosti velmi často pronásledovány a pranýřovány nejen církevními hodnostáři, ale také vzdělanci a lékaři. Dokonce jsou známy i případy, kdy se vlastní děti zřekly matky – vědmy (bohyně), aby neohrozily svoji profesní kariéru. Na druhou stranu díky snaze vymítit tyto praktiky je v různých spisech zachováno mnoho informací o této činnosti.

Kněz Josef Hofer, který působil ve Starém Hrozenkově, ve svém spise z roku 1913 BOHYNĚ NA ŽÍTKOVÉ praví: " Je to malé hnízdečko ta Žítková, vlastně jsou to jen Kopanice, ale široko daleko známé. Vždyť zde bydlejí "bohyně", jež nejen umějí "léčit", nýbrž i vynajíti ukradené, začarované a nevyzpytatelné věci. Dovedou vyrovnávati spory a sváry, po případě je ale též dovedou způsobiti a rozdmýchati, dovedou vypomáhat milencům neb zamilovaným ve všech jejich tužbách, ale dovedou je též i rozlučovat. Žitkovou zná nejen prostý lid, nýbrž i inteligence. Zná ji celá Morava, Uhry, ba i Vídeň, Praha i Varšava. Denně, prosím, denně se u bohyň vystřídá i padesát osob, hledajících pomoc v různých záležitostech. K nim se utíkají bídáci v halenách, páni se zlatými řetězy, dámy v hedvábí, se závoji na tváři. K nim putují lidé zdaleka pěšky, k nim jedou páni a dámy v kočárech… .Od Prešpurka až po Budapešť, od Dunaje až k Tatrám, od Bojkovic až k Praze, od Hané až po Košice, od Varšavy až po Vídeň chodí sem lidé. Sedláci, řemeslníci, obchodníci, ba i židé sem chodí, aby si dali bohyňovat."

Zdroj: http://www.gajdosi.eu/moravske-kopanice/

Jiří Jilík: Žítkovské čarování

Ko konci roku 2013 vyšla kniha Žítkovské čarování, která vznikla spojením dvou dříve vydaných knih – Žítkovské bohyně (2005) a Žítkovské čarování (2006). Autor Jiří Jilík, fascinován moravskými Kopanicemi a setkáním s žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou, nabízí čtenáři reálný obraz skutečného života bohyň z osady Žítková. Žítkovské čarování okouzlí čtenáře množstvím dobových fotografií zachycujících samotné bohyně a oblast Žítkové.

Jiří Jilík provází čtenáře po stopách lidové magie v Bílých Karpatech. Dává nahlédnout do života žítkovských bohyní a do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti. První část Žítkovského čarování pojednává o fenoménu žítkovských bohyní a jeho historii, představuje oblast Žítkové a objasňuje čtenářům, kdo byly bohyně a čím se zabývaly. Druhá část knihy je výběrem z tvorby autorů, kteří o bohyních psali dříve. Kromě vypravování o dobrých vědmách zde čtenář najde i zajímavé poznatky o již zaniklém světě moravských Kopanic.

Zdroj:http://svetyliteratury.cz/?p=1831

Kateřina Tučková: Žítkovské Bohyně

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele – její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…

Zdroj: http://www.katerina-tuckova.cz/Zitkovske-bohyne.html

Městské divadlo Zlín: Žítkovské bohyně

Nedaleký region Moravské Kopanice na pomezí Česka a Slovenska má svá dramatická tajemství. Doposud si v něm lidé uchovávají osobitý životní styl, který se vůbec nepodobá městskému. Román Kateřiny Tučkové probudil nezvyklý zájem o tento region. Upozornil nás na pozoruhodné ženy, o nichž se hovořilo pomalu už snad jen mezi pamětníky a historiky, na ženy schopné léčit, ale i uřknout a proklít, ženy spjaté co nejtěsněji s přírodou a pozoruhodnou magií, která má své kořeny v hlubokém dávnověku. Vpravila nás do dramatického příběhu, v němž se do odhalování minulosti žen, kterým se říkalo Bohyně, vrhá s největší posedlostí neteř jedné z nich, Dora Idesová. Čím více se dozvídá Dora Idesová o minulosti těchto žen, jako by se dozvídala více o sobě samé.

Zdroj: http://www.divadlozlin.cz/cs/program/inscenace/velky-sal/zitkovske-bohyne.html

Články a dokumenty o Žítkové a Žítkovských Bohyních